Stimulanty jsou drogy, které uvolňují lehkou depresi a zvyšují aktivitu a energii. Patří sem kofein i čaj, dále kokain, amfetaminy (Desoxyn, Dexedrin), metamfetamin (speed), fenmetrazin (Preludin), metylfenidát (Ritalin), a jiné (Cylert, Sanorex, Tenuate). Také mnoho léků se používá jako stimulanty (uppers). Jednotlivé druhy jsou pojmenovány podle jejich vzhledu: yellow jackets, robin eggs, white crosses, black beauties, bennies.
Požívání kofeinu v černé kávě je velice rozšířeno, najdou se i žvýkači kávových zrnek. V Africe žvýkají kolové ořechy, v Severní Americe i jinde pijí Coca-colu, v Jižní Americe se pije maté. Indiáni připravují nápoj z guarany. V asii a od dob Marca Pola i v Evropě a jinde se pije čaj. S (někdy až obřadným) pitím čaje je spojena praxe zen-budhismu a má v něm nezastupitelné místo. T. Rozsak však ve své Herezi snění říká: "Je ironií, že 'normální' muži a ženy každé ráno svého dospělého života vstávají, aby si aplikovali svou pravidelnou dávku kofeinu - kávy, jehož smyslem je vymazat zbytky vlastních snových zážitků. Jistě není jen shoda okolností, že kafe, čaj a kakao patří do repertoáru stimulujících nápojů, na které si západní společnost vypracovala návyk a bez kterých by nutkavá křečovitá bdělost, praktičnost a produktivnost naší denní rutiny byla nepředstavitelná. I moderní věda prý má svůj původ v kavárnách Anglie 17. století. Kofein pomohl žiletkové ostří naší bdělosti napřít nemilosrdně proti naší stínové duši; hořkost onoho 'kofeinového ostří' dodnes poslouží k tomu, aby si většina z nás uvědomila, že je ráno, že jsme naživu a že jsme probuzeni do reálného světa." Obecně se dá říci, že kofein uvolňuje hladké svalstvo a stimuluje srdce a dýchací systém, má protispánkové účinky ("stay-awake pills"), odstraňuje únavu, zvláště duševní, zbystřuje myšlení, působí jistou euforii. Nemění osobnost a charakter.
CHEMIE:
Kofein je docela běžná, "povolená" látka, obsažená v mnoha potravinách,
nejvíce asi v kávě (šálek kávy: 90-150 mg, fermentovaný čaj taktéž, zelený
čaj 30-70 mg, cola 0.3l 30-45 mg, tyčka čokolády 30 mg, kakao 2 mg, v poslední
době v tzv. energy drinks: Semtex 50mg v 0.3l). Kofein se vyskytuje v čajových
lístcích (Thea sinensis) a v kávě (Coffea arabica) v míře max. 4%. Je to
1,3,7-trimethylxantin, čaj obsahuje i dvě další látky s podobným účinkem:
theofylin (1,3- dimetylxantin, více toxický, méně stimulační, objevují
se však jen stopová množství) a theobromin (3,7-dimetylxantin, hojně se
vyskytuje v rostlině Theobroma cacao, má podobné, ale slabší účinky jako
kofein). Kolové semeno (Cola vera, C. acuminata, C. Ballayi) má obsahovat
nejméně 1.5% bezvodého kofeinu a theobrominu. V kávě kofein působí v několika
minutách, v čaji pomaleji (40 minut), je tlumen jinými alkaloidy a celková
povaha působení je odlišná. Káva také obsahuje karcinogenní látky, jako
vše pražené. Je nesporné, že čaj je zdravější. Kofein je mitotický jed,
ve větších dávkách je křečový. Zvyšuje obsah mastných kyselin v oběhovém
systému, byl proto léta používán sportovci. Pro nezvyklého má jen částečný
účinek. Ve vyšších koncentracích se vstřebává rychleji. Kofein je v těle
nejprve demetylován v dimetylxantin, pak v monometylxantin, které se dále
štěpí v močovinu a tak se vylučují. Opouští tělo asi 5 - 6 hodin po požití.
Placentou přechází snadno k plodu, nemá naň však podstatnější vliv, nepožila-li
ho matka ve větším množství. Předávkování (250 mg a výše) se projevuje
nervozitou, vzrušením, tachykardií a srdeční arytmií, roztěkaností, nespavostí
a škubáním svalů. Hlášená smrtelná dávka je 10 g. Při intoxikaci je třeba
zabezpečit větrání, umístit do stabilizované polohy (s nataženou přední
stranou krku), vyvolat zvracení, pomáhá propanolol 10-20 gama/kg, esmolol
50 gama/kg i.v.
Je reprezentantem této skupiny. Listy velkého keře Erythroxylon Coca (Koka pravá - a jeho dalších druhů) byly lidmi používány už dávno. Jednak k vyvolání mimořádných psychických prožitků v rituálech jihoamerických náboženství, jednak byly žvýkány při těžké práci ve velké nadmořské výšce. Docházelo při tom ke stahu periferních cév a nižšímu výdeji tepla, anestetický účinek vedl ke snížení pocitu hladu a hlavně docházelo k vymizení pocitu únavy. Osoby, které kokain takto používají, se později dostávají do stavu apatie, snadněji podléhají infekcím a někdy se stanou závislými na kokainu. Doposud proběhlo několik vln kokainismu. V osmdesátých letech došlo k velké vlně popularity kokainu v USA (převážně mezi yuppies) a pět let po tom, jako obvykle, také v západní evropě. Experimentování s kokainem prováděl také S. Freud, který si myslel, že zbaví přítele morfinismu a zatím zapříčinil jeho kokainismus. Jeho samotného stálo velké úsilí, aby přerušil experimenty na sobě. Kokain brali královna Viktorie i Winston Churchill. Návyk na kokain lze dlouhodobě smášet, asi jako u morfia a dotyční říkají, že kdyby nebrali kokain, byli by stejně alkoholici nebo něco podobného. Kokain má euforizační a stimulační účinek. Někdo říká že je to jako by se vám v hlavě rozsvítilo světlo neuvěřitelného jasu, jiní účinek přirovnávají k několikrát silnější kávě. Nápadná je aktivita a zvýšené vědomí vlastních schopností. Při vysokých dávkách se může objevit úzkost, zkreslené vnímání i vztahovačnost. Objevuje se chlad v obličeji; pocit svědění kůže se vykládá buď existencí "zvířátek", nebo "krystalů" v kůži. Může docházet k poruchám vidění, vnímání záblesků, k iluzím. Při velmi vysokých dávkách je zde obraz paranoidně halucinatorní psychózy, nekdy jen strach.
CHEMIE:
Vlastní kokain (benzoylekgoninmetylester) se získává jako čistá látka několika
etapami laboratorního zpracování. Syntetická výroba je totiž drahá a zcela
nevýhodná. Vlastní báze kokainu se nazývá crack, klasický kokain se pak
užívá v podobě jeho solí. Obě látky jsou nelegální, řazené mezi tvrdé drogy.
PŮSOBENÍ: Hlavní význam kokainu byl ve využití anestetického účinku, přičemž byly zároveň staženy periferní cévy. To bylo žádáno v nosním, ušním a krčním lékařství a v oftalmologii. Dnes je nahrazen účinnými syntetickými látkami. Účinky kokainu jsou různé po požití prášku, šňupání či kouření. Většinou je důsledkem psychomotorická stimulace. Zvyšuje se tlak, urychluje tep a dechová frekvence, zorničky se rozšiřují. Účinek je podle způsobu aplikace pozorovatelný za několik sekund až minut, trvá asi půl hodiny. Někteří tvrdí, že se projeví až po několika aplikacích. K odeznění akutní intoxikace dojde za jednu až dvě hodiny, kdy již převládá deprese, pocit tělesné sešlosti, ospalost a nemožnost usnout. To zase vede k nutnosti drogu aplikovat a záležitost se tak může protáhnout na několikadenní tah. V intoxikaci může dojít k epileptickým křečím. Po aplikaci a odeznění příjemné reakce může trvat těžká kocovina. Tvrdí se že ti, kteří berou kokain soustavně přes 1/4 roku, tj. hned novou dávkou odstraňují nepříjemné stavy po vystřízlivění, se začnou vyznačovat nesmyslnou hovorností a kutivností. Často se objevuje bušení srdce, nespavost, ztráta REM spánku (snění). Kokain zasahuje do neurotransmiterů, pravděpodobně brzdí zpětné vstřebávání noradrenalinu a zvýšeně uvolňuje dopamin. V synapsích klesá obsah serotoninu (blokuje se přeměna tryptofanu v serotonin). Komplikace je v tom, že kokain bývá někdy používán k potlačení nepříjemných příznaků lidmi, kteří berou heroin a amfetamin. Někdy se prodávají kombinace kokainu s amfetaminem, jindy s LSD. K úmrtím dochází při kombinacích s morfinem nebo s barbituráty.
NÁVYK: Ano, tzv. kokainismus. Kokainisté si umí vypěstovat schopnost mít příjemné halucinace. Někdy jsou neklidní, úzkostní, vidí drobné parazity. Kroužky družných požívačů si dovedou vsugerovat společné halucinace a splněná přání, hlavně sexuální. Pohlavní pud je vystupňován, ženy se stávají nymfomanickými,
LÉČBA: Řadu těžkých příznaků může dobře tlumit Haloperidol. Někdy dojde k obrazu atropinové otravy nebo k tzv. kokainovému šoku. Při křečích se podává Diazepam.
Efedrin objevil K. K. Chen, když hledal náhradu za adrenalin. Původem je to alkaloid z čínských rostlin ma huang Ephedra (E. vulgaris, E. equisetina, česky chvojník) je chemicky velmi blízký kathinu, amfetaminu i metamfetaminu (má slabší a déle trvající účinky). Je to antihypnotikum, zmenšuje hloubku spánku.
POUŽITÍ: Efedrin se používá na léčení astma (30 - 60 mg perorálně 3 - 4x denně pro dospělého), nebo jako nosní kapky při onemocnění horních cest dýchacích či pro zvýšení krevního tlaku. Předávkování se projevuje nervozitou, závratěmi, rychlým pulsem, dýchacími potížemí, zmatením, halucinacemi. Předávkování lze dosáhnout velmi snadno (150 - 200 mg) a je značně nebezpečné, zvláště pro starší osoby. PŮSOBENÍ: Je to sympatomimetikum, uvolňuje noradrenalin ze sympatických nervových zakončení a brzdí jeho zpětné vstřebávání ze synaptických štěrbin - je inhibitorem monoaminooxydázy. Prochází snadno do mozku a působí jako CNS stimulant. V lidském organismu se nemetabolizuje a vyloučí se do 48 hodin ledvinami. Chemicky je to chlorid L-(-)- erythro-(2-hydroxy-1-methyl-2-fenylethyl)-methylamonný.
Kathin je stimulant ze stonků a listů Kathy jedlé (Catha edulis), která je domovem ve východní Africe a v arábii, podobá se našemu ptačímu zobu. Kat se žvýká nebo se pije jako čaj. Požívá se také v prášku, ve směsi s cukrem a vodou nebo mlékem, také jako alkoholický nápoj. Lze jej i kouřit. Účinek je excitační a omamný, podobný jako u benzedrinu a pervitinu. Dochází ke zvýšení duševní čilosti, činorodosti, vzrušení. Potlačuje chuť k jídlu, zmenšuje pocit únavy. Po dvou hodinách změny mizí a může se dostavit deprese. Ve vyšších dávkách vyvolává halucinace. Dlouhodobé užívání katu vede ke klesání pohlavního pudu, trávícím a srdečním poruchám. Abstinenční příznaky nejsou známy.
Amfetamin byl vyroben už v roce 1877, účinná je i jeho pravotočivá (dextroamfetamin - Dexedrin) a levotočivá (Levedran) forma. Je to typický reprezentant psychostimulancií. Jeho podání vede k větší sdílnosti a urychlení řeči, ve vyšších dávkách ke stavu intenzivní emoční hyperforie (bleskové intenzivní všeobjímající blaho, orgasmus celé bytosti), veškeré vjemy jsou neobyčejně silné a jasné, čas jako by plynul pomalu. Myšlení je subjektivně vnímáno jako rychlé a pronikavé, ve skutečnosti je však bizarní a neproduktivní. Snaha tohoto stavu využít k posílení sexuálního prožitku většinou končí kvůli nezájmu nebo dokonce impotenci. V závislosti na postoji jedince a situaci mohou místo příjemných prožitků přijít i zlobné nálady a vztek. V důsledku bludů při psychóze či depresivních nálad provázejících abstinenční příznaky se mohou objevit pokusy o sebevraždu. Toxikomani s amfetaminem podnikají i několik dní dlouhé tahy, kdy si při odeznívání jedné dávky ihned aplikují novou. Pomocí barbiturátů pak upadnou do spánku trvajícího i 24 - 36 h. Existují i literární popisy, viz. např. Hubert Selby.
CHEMIE:
Oficiální síran amfetaminia je C18H28N2O4S, síran 1-methyl-2-fenylethylamonný.
Terapeutické dávky jsou 5 mg perorálně, 2 mg podkožně, bere se však často
30 - 1000 mg i. v. Somatické příznaky jsou parestezie, kašel, stoupá krevní
tlak, zvyšuje se bazální metabolismus, objevuje se třes a pocení. U závislých
jsou komplikacemi vyhublost, infikované jizvy, žloutenka. Amfetamin ovlivňuje
EEG záznam tak, že je aktivita rychlá, amplituda nízká. Kromě halucinací
a psychotických stavů se mohou objevit i organické mozkové syndromy, doprovázené
často demencí. Asi u 10% zemřelých jsou zjistitelné změny v mozku.
CHEMIE: Jedna dávka Fenmetrazinu je 10 - 20 mg (25 mg v 1 tabletě). Je to chlorid D(+)-3- methyl-2-fenyl-tetrahydro-1,4-oxazinia. Riziko vzniku závislosti je podobné jako u amfetaminu.
Je nejpoužívanější zástupce budivých aminů. Kdysi se dokonce předepisoval
závislým na heroinu, používala jej německá vojska v 2. světové válce, v
r. 1941 byla popsána první psychóza. Objevuje se pocit obrovské fyzické
a mentální síly, pak emoční labilita. Je narušeno vnímání (iluze, halucinace).
Člověk je velmi hovorný, zvládá náročnou duševní práci (alespoň subjektivně).
Rozpadá se denní režim, protože není potřeba spánku. Závislé osoby používaly
3 až 5x denně perorálně 20 - 50 mg, při tazích se MA aplikoval každé dvě
hodiny do žíly i několik dní. Používá se 100 - 300 mg, ale jak tah pokračuje,
dávka stoupá.
Při chronickém zneužívání se objevuje neklid, halucinace, psychóza. Při
předávkování je pociťována těžká bolest v hrudníku a dochází k bezvědomí
na 1 až 2 h.
Závislost na pervitinu je těžká, provází ji stihomam (dotyčný má
neustále pocit, že je sledován, kontroluje z okna pohyb na ulici ve strachu
z příjezdu policie apod.). Může být poměrně zvládnuta, např. dívka si bere
pouze jednu dávku ráno, aby jí pomohla překonat pracovní zátěž a v noci
normálně spí, může ale dojít až k hnijícím končetinám rozpíchaným nesterilními
jehlami.
Metamfetamin se vyrábí poměrně jednoduše z amfetaminu nebo z efedrinu.
Účinný je jeho pravotočivý d- izomer. Při rekreačním použití lze s čistým
materiálem postupovat takto: vezme se množství velikosti olověného broku,
zabalí se do hedvábného papíru a spolkne; může se též kouřit, smíchat s
vitamínem B-12 a šňupat jako kokain. Šňupání je u nás asi nejrozšířenější,
zkušení berou "čárku", "lajnu" nadvakrát, s rozestupem asi hodinu. Prodává
se za $60-70 za gram (100 Kč za dávku 100 mg).
Byla patentována 1913 německou firmou MERCK, a dokud nebyla zakázána
(v Anglii 1977, v USA 1985), běžně se prodávala v barech a klubech. MDMA
má široké spektrum použití. Je to stimulant, spojený dnes hlavně s tancem
na rave parties, používá se jako náhrada za Speed (koncentrace, motivace,
kreativita, energie). Neméně důležitý je však její vliv na psychiku, díky
němuž byla léta používána k psychoterapii (pro uvolnění hovoru nebo specificky
k terapii manželských vztahů). Je to entaktogen (zesiluje touhu po tělesném
kontaktu s druhými) a empatogen (zesiluje empatii, vcítění do druhých),
díky tomu je známa jako hug drug, droga objímání, volně přeloženo droga
lásky. Všechno se světem se zdá dobré a v pořádku, člověk vnímá pocity
míru a radosti. Dostavuje se souznění se vším tvorstvem, matkou Zemí, Gaiou.
Obvyklé věci se mohou zdát abnormálně krásné a zajímavé. Jsou zažívány
pocity emocionální blízkosti k druhým (a k sobě samému), spolu se zhroucením
komunikačních bariér je potom snadné otevřít se, hovořit s ostatními. Mnoho
lidí vyhledává MDMA právě k tomuto účelu: Konverzace proudí jako voda.
Víte přesně, co říct a kdy to říct. Mnohdy jsou intoxikovaní naopak
spíše málomluvní, ale empatie je zvýšena vždy. Depresivní nálady jsou výjimkou,
agresivita je utlumena k nule.
MDMA často zřetelně zesiluje smyslové vnímání - chuť, hmat, čich,
zrak. Intoxikovaní se dotýkají různých povrchů (kůže, sebe navzájem). Intoxikovaní
se často dotýkají různých povrchů (kůže, navzájem), ochutnávají jídla a
nápoje. Dotyk a osobní kontakt (sexuální i jiný) se díky emocionální blízkosti
subjektů může stát intenzivně příjemným. Schopnost erekce je u mužů většinou
snížena. Na vrcholu intoxikace je pro ně také téměř nemožné dosáhnout orgasmu,
což pro ženy neplatí.
POUŽITÍ: Míchání s účinky marihuany či LSD (známé jako "XL", většina dává přednost nižším dávkám) je zdá se přípustné, nikoli tak se sedativy (Heroin, alkohol - dehydratace) nebo dalšími stimulanty (Kokain, amfetaminy). Smrt nastává v kombinaci s MAO inhibitory. Obvyklá dávka je 80 - 160 mg perorálně (přibl. 2 mg/kg). Efekty se dostaví po 30 až 45 minutách, dosahují maxima po 1 - 1.5 h. Zde se pro prodloužení tripu bere 1/3 až 1/2 původní dávky. Po dalších 2 hodinách se jinak začínají vytrácet. Po mnoha dávkách může MDMA pro někoho "ztratit svoje kouzlo", nepomáhá ani dlouhodobá přestávka. Příčiny jsou pravděpodobně spíše psychologické než neurofyziologické.
CHEMIE, PŮSOBENÍ: MDMA (3,4-methylendioxymetamfetamin) je polosyntetický
bílý krystalický prášek, chemicky blízký metamfetaminům. 
Zvyšuje
krevní tlak a puls, sucho v ústech, skřípání zubů, nystagmus, nausea. Ve
vyšších dávkách (předávkování) jsou příznaky podobné jako u amfetaminů:
závratě, hyperkardie, nervozita. Ve vyvolané euforii lze snadno ignorovat
příznaky nebezpečné dehydratace nebo přehřátí, vedoucí ke ztrátě vědomí,
hospitalizaci, v horších případech k smrti. Postiženého je nutné zchladit,
podávat vodu a ovocné nápoje, nikoli alkohol. 
MDMA
též patrně způsobuje snížení hladiny serotoninů v mozku (udává se až o
30%), což by možná mohlo být příčinou objevujících se depresivních stavů.
Bránit se lze používáním vitamínů. Neurotoxické změny i přes masové používání
nejsou prokázány (výzkumy se prováděly pouze na laboratorních zvířatech).
Příbuzné látky: MDA (3,4-methylendioxyamfetamin) byla populární krátce v 70. letech jako "droga lásky"; přízvisko se někdy používá i pro MDMA. Má větší stimulační účinky a je více toxická. MDE, MDEA (N-ethyl-methylendioxyamfetamin), často nazývána "Eva", má podobné účinky, méně komunikativní a emoční, více intelektuální. MMDA (3-methoxy-4,5-methylendioxyamfetamin) působí zajímavé halucinace při zavřených očích, vědomé sny.
CHEMIE: Rostlinná extáze obsahuje množství exotických rostlin: tibetský
Ma Huang, divoká brazilská Guarana, čínský tmavý Ginseng, divoká Ginko
Biloba, africký surový kolový ořech, Gotu-Kola, Fo-Ti-Tieng, extrakt zeleného
čaje, Rou Gui (vzácná forma čínského muškátového oříšku, velmi podobná
skořici), yohimbara (příbuzná
yohimbe), puškvorec, tinktura Kawa-kawa, surová ephedra, tinktura
ephedra a něco dalších látek. Podle odborníků nic zvláštního, většina přítomných
látek má jako hlavní složku kofein, takže se předpokládá silný stimulující
účinek. Efedrin obsažený v některých rostlinách může zapřičinit třes kůže
a svalů, pocení a intenzivnější tělesné prožitky. Ve vysokých dávkách může
být nepříjemný a po delší době užívání může mít negativní následky.
Dávkování je individuální, je lépe začít s malou dávkou, což je
např. jedna čajová lžička sušených bylin. Látka se povaří 3 minuty v šálku
vody, přecedí a vše se vypije. Má velmi hořkou chuť, kterou lze vylepšit
mlékem.
InTERviZe 1999 phuture.visions@usa.net