Sedativa jsou látky používané pro uklidnění při nervozitě, vzrušení, pro otupení smyslů, popř. k navození spánku. Jsou zde zařazeny narkotika, užívané k přechodu do příjemných stavů, alkohol i nikotin. Mohou to být též různá psychofarmaka: barbituráty (Amytal, Nembutal, Seconal, phenobarbital), benzodiazepiny (Librium, Valium = Diazepam), methaqualon (Quaalude), glutethimid (Doriden) a jiné (Equanil, Placidyl, Valmid). V této sekci uvádím klasická sedativa, psychofarmaka najdete v sekci Psychotropní látky. Pozor, žádná sedativa není radno kombinovat se stimulanty!
Jméno alkohol pochází z arabského al-kahal, což znamená jemnou substanci. Alkohol vzniká při kvašení cukru působením kvasinek. Zkvašení může probíhat asi až do koncentrace 14% alkoholu. Při vyšší koncentraci jsou kvasinky zničeny vlastním produktem, dalším procesem vzniká užitečný ocet. Lidstvo poznalo nejdříve víno, potom pivo, destilace vešla v širší známost teprve v 11. století. Pije se pro hledání euforie, uklidnění (odstranění úzkosti, frustrace) nebo mimořádných psychických stavů vůbec. Většinou jenom pro žízeň a pro chuť, jako společenská záležitost, někoho láká dobrodružství - kde se ráno probudí. Nejcennější je to časové období, kdy stoupá hladina alkoholu v krvi (tatáž hladina v období při odbourávání a vylučování alkoholu působí zcela jinak - "ráno musím pít, aby se mi přestaly klepat ruce"), kdy je postupně zaplavován nervový systém. London psal o "bílé logice", Hrubín mluvil o "magickém moři nejvyššího uspokojení", Rotter o "magické fascinaci". Toto období zpočátku trvá poměrně dlouho, u pijáků se však zkracuje na několik minut. Účinkem alkoholu trpí pozornost, pracovní tempo se nehospodárně zrychluje, přibývá chyb, prodlužuje se reakční doba, porušuje se koordinace pohybů. Stoupá odvaha, mizí opatrnost, strach i tréma. Při současném požívání sladkostí nebo cukru se účinek zvyšuje díky lepšímu vstřebáváni do krve. Říká se, že alkohol je startovací drogou, která umožní poznat uměle vyvolané psychické změny.
CHEMIE: Alkoholické nápoje jsou podle zákona lihoviny, víno a pivo a všechny ostatní nápoje obsahující více jak 0.75 objemových procent alkoholu. Působí nejen etylalkohol, ale i jiné alkoholy; nejhůř amylalkohol (v Bourbon Whisky byl prokázán acetaldehyd). Některé výrobky obsahují železo, olovo, měď, a dokonce i kobalt. Je to hydroxyetan. Při stanovení bodu varu 77 - 77.8 C se musí veškerý ethanol předestilovat.
PŮSOBENÍ: Používá se téměř výhradně v nápojích: Alkohol se při odbourávání mění v játrech v acetaldehyd a ten pak v acetát a další nezávadné produkty. Alkohol a acetaldehyd zasahují všechny orgánové systémy, nejvíce nervový systém a játra. Dochází k narušení látkové přeměny sacharidů a lipidů a k jiným změnám. Acetaldehyd vytěsňuje vápník z membrán a interferuje s metabolismem biogenních aminů, přičemž vznikají tetraizochinoliny, které působí jako falešné neurotransmitery. Podání alkoholu vede normálně k aktivaci enkefalinové opiátové soustavy, při chronickém používání naopak k formování tolerantnosti těchto systémů. Po 600 litrech čistého alkoholu jsou patrné změny EEG, po 900 litrech atrofie mozku. Alkohol je diuretikem, a to svým zásahem přes zadní lalok hypofýzy, kde inhibuje ADH. Zahuštění krve má ovšem za následek, že jsou uvedeny v chod kompenzační mechanismy s výsledným pocitem žízně. Alkohol při chronickém zneužívání zvyšuje pohotovost ke křečím. Nicméně se i v lékařské komunitě objevují názory o prospěšnosti alkoholu pro oběhový systém, srdce a pro snížení rizika infarktu. Někteří lékaři pokládají abstinentství dokonce za "vyloženě nebezpečné". Doporučované denní dávky se pohybují od půl sklenice piva po tři deci whisky. Alkohol ovšem není vasodilatátor a jeho účin je jen sedativně inhibiční.
NÁVYK: Závislosti propadá 7-10% pijáků podle citlivosti a dlouhodobého vlivu společenského prostředí. (Citlivost je dána genetickým polymorfismem lidské jaterní alkoholdehydrogenázy - dvanáctý chromozóm. Její nízké množství v erytrocytech může působit zvýšenou hladinu acetaldehydu v periferní krvi. Tyto odlišnosti vyvolávají např. výraznější červenání a rychlejší růst hladin alkoholu a acetaldehydu v krvi.)
LÉČBA: Stejně jako může náhlý vzrůst množství drogy u závislého vyvolat delirium tremens, může ho vyvolat i náhlý pokles a abstinence. Metody léčení návyku jsou celkem propracované (a drastické) - Disulfiramem, aplikace tetraetylthiuramdisulfidu (Stopethyl, Antabus), kalciumkarbimidcitrátu (CCC, Temposil) či metrodinazolu (v těžkých případech lithiovými solemi a depotními neuroleptiky).
Francouzský recept na absint z roku 1855 zní následovně: "Macerujte 2.5 kg sušeného pelyňku, 5 kg anýzu a 5 kg fenyklu v 95 l 85% lihu. Nechte směs namáčet nejméně 12 hodin v dvojitém kotli. Přidejte 45 l vody a zahřejte; shromážděte 95 l destilátu. Do 40 l destilátu přidejte 1 kg Římského pelyňku, 1 kg yzopu lékařského a 500 g citrónového balzámu, vše sušené a najemno rozdělené. Za mírné teploty extrahujte, pak destilát přečerpejte, přefiltrujte a slijte se zbývajícími 55 litry. Zřeďte vodou, abyste dostali přibližně 100 l absintu s výslednou koncentrací alkoholu 74%.&127
Už Purkyně zjistil sám na sobě účinnost našeho domácího opia. Při intoxikaci mu ulevilo víno a dospěl také k závěru, že požití opia chrání proti opilosti vínem. Opium se používalo v Číně jako prostředek, který stereotypní těžkou mechanickou práci činil snesitelnější, takže dělníci podávali vyšší výkon. Číňané si jej samozřejmě přivezli i do Ameriky a za dob krize na počátku 20. století vytvářeli bílým dělníkům pracovní konkurenci. Tak rasismus a nedostatek práce rozdmychávaly drogovou hysterii. Dodnes se používá v Číně a přilehlých oblastech Ruska. Surové opium je možné po tepelné úpravě kouřit. Zvládnutí takového rituálu s vodní dýmkou je však velmi náročné.
Na získání 1kg surového opia je zapotřebí šťáva z 20 000 nezralých makovic (továrně se zpracovává celá rostlina Papaver somniferum, Mák setý). Mák se seje v prosinci, v červnu je sklízen, zelené makovice jsou pak naříznuty škrabkou se sedmi čepelemi a přes noc z nich pomalu vytéká šťáva. Vysušený latex je pak stlačován do kostek. Při celém procesu je třeba zamezit přístupu světla. Součástí surového opia je 25 alkaloidů, z nichž je nejdůležitější morfin (HO.C17H17ON.OH, 9 - 13% obsahu) a kodein (3-metylmorfin CH3O.C17H17ON.OH, 0.3 - 1.9%), který se může demetylací v organismu měnit v morfin.
Injekce morfia vyvolá vyrovnanou, klidnou euforii. Nastává lhostejnost ke starostem, stoupá sebevědomí a myšlenky se zrychlí (neruší mozkové funkce). Morfin tlumí vnímání bolesti, tlumí dráždivost dýchacího centra. Ve vysokých dávkách působí hypnoticky a dýchací centrum ochrne. Lékařsky se používá při zraněních a obecně proti bolesti.
CHEMIE: Morfin lze vyrobit synteticky, ale je to nákladné. Z 10kg
surového opia se získá 1kg morfinové báze mnohem snadněji. 
Používá
se v lékařství proti bolesti v dávkách 10 - 20 mg, účinek nastává po 20ti
minutách a trvá dvě až tři hodiny.
PŮSOBENÍ: Morfin využívá speciální receptory, které se nacházejí hlavně v mezimozku, míše a limbickém systému. Chová se jako falešný neurotransmiter, obsazuje receptory a funguje jako blokátor monoaminů. Neurony vytvářejí další receptory, čímž zvyšují citlivost. Proto tolerance na tuto látku stoupá a po náhlém přerušení jejího přísunu dochází k nadměrné reakci neuronů. Odvykací příznaky jsou pravým opakem normálního účinku Morfinu. Smrtelná dávka je asi 100 mg.
NÁVYK: Morfin vyvolává značnou závislost. Když má člověk drogy dostatek a dosáhne po letech jisté stabilizace, bere ho dvacet let a nic se neděje. Sherlock Holmes byl morfinista a jsou známy případy prvorepublikových lékárníků, u nichž se po smrti zjistilo, že čtyřicet let brali morfin. V pokročilém stádiu je morfinista bledý, předčasně zešedivělý a celkově tělesně zchátralý. Morfinistky mívají menstruační poruchy, morfin u nich snižuje plodnost, může zavinit odchylky v těhotenství a potrat. Den po porodu se u novorozence dostaví abstinenční příznaky.
Heroin je
klasická tvrdá droga. Tisíckrát lepší než sex. Funguje podobně jako morfin,
všechny bolesti zmizí, všechny problémy odplynou, stačí ale pětkrát až
desetkrát menší dávka. Při podání má náhlý nárazový účinek (kick, flash).
Mrtvola se pak najde s jehlou v žíle. Heroin proniká do mozku lépe než
morfin, působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Asi jednu až sedm hodin
působí příjemný pocit uspokojení, nazývaný "high". W. S. Burroughs o tom
píše: "Rok jsem se nekoupal ani si neměnil šaty a jen si každou hodinu
vrážel jehlu do šlachovitého šedého strnulého masa konečné závislosti.
... Dokázal jsem se osm hodin dívat na špičku své levé boty. K činnosti
jsem se vyburcoval pouze, když docházely přesýpací hodiny drogy. ... střeva
jsou plná usedlých srůstů, což vyžaduje zákrok vykrajovačem jablek nebo
jeho chirurgickým ekvivalentem."
CHEMIE: Acetylováním se z morfinové báze získává heroin (diacetylmorfin).
Z 1kg morfinu se získá asi 100g heroinu. V řetězu prodejců každý řízne
směs nějakým dalším svinstvem, aby zbylo taky na něho, a proto výsledná
koncentrace dost kolísá (obvyklý obsah účinné látky býval v 70. letech
asi 5%, dnes okolo 40%, u nás však až 80%). Z jednoho gramu heroinu se
udělá asi 10 až 20 balíčků. Když je na černém trhu heroinu více, je směs
bohatší a cena stejná. (Cena: dnes u nás i 800 Kč za gram, běžně 200 Kč
za dávku). V opačném případě je prášek slabý a cena vyšší. Toto kolísání
často zapřičiňuje použití smrtelné dávky, většinou nechtěně - tzv. zlatá
střela. Heroin vypadá jako hnědý, někdy bílý prášek se slabou octovou vůní,
dnes dostanete i černý, ktrerý octem přímo zapáchá. Jedna normální střela
bývá 10 mg čistého heroinu, u nezvyklého je však 60 mg smrtelná dávka.
Když je čistý, stačí 2.5 mg, po 10 mg se lítá. Heroin se šňupá, vdechují
se páry při zahřívání, nebo se aplikuje i. m. nebo i. v.: prášek se s přidáním
citrónové šťávy rozehřeje ve vodě na lžičce nad plamenem, přefiltruje vatou
a injikuje. Injikuje se nejen do žil, ale i do svalů.
Pokud se vpichy chtějí utajit, píchá se třeba pod jazyk. Mezi závislými
v Americe, kde je rozšířen AIDS, jsou jehly už dlouho pasé, pouze se šňupe.
Je-li nedostatek heroinu, užívají se z nouze velké dávky kodeinu s alkoholem.
Asi 20 - 30 % kodeinu se tak mění v morfin. Kodein je obsažen např. v Alnagonu,
který se míchá s vodou, vstřikuje do žíly a dochází k jeho přestavbě na
opiát.
PŮSOBENÍ: Letální dávky parenterálně jsou 50 až 70 mg, při kombinaci s alkoholem a jinými látkami, ovlivňujícími dýchací centrum, ještě nižší (na to pozor!).
NÁVYK: Bylo zjištěno, že stačí deset heroinových injekcí, aby došlo ke kompletní závislosti. Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Kromě všech nebezpečí způsobovaných morfinem je zde ještě riziko přenosu nemocí sdílením stříkaček a jehel mezi závislými. Desinfikace jehly, aby se nepřenesl třeba AIDS, je možné provést jejím ponořením na nejméně 30 s. do 15% roztoku odbarvovače, lepší je však obstarat si sterilní (levně v lékárnách, zdarma v Drop-in centrech apod.).
METADON
Jako náhražka pro závislé na heroinu se používá methadon, v Amsterdamu jej dokonce denně pro registrované osoby rozvážel tzv. methadonový autobus. Účinkuje mnohem déle, až 24 hodin a je aktivní i perorálně.
Kodein se v malých koncentracích (0.7 - 2.5%) v přírodě vyskytuje v opiu, poprvé byl izolován v r. 1832, dnes se vyrábí synteticky metylací morfinu. Používá se proti bolesti (dávka 120 mg podkožně má přibližně stejné účinky jako 10 mg morfinu) a proti kašli (dávky 5 - 30 mg; dětské sirupy jsou pak moc dobré, ale návykové). Způsobuje euforii, v některých případech značně intenzivní, pocit tepla a spokojenosti. To ovšem vyžaduje jisté zkušenosti. Začít je lepší s menšími dávkami, 30 - 60 mg, a v klidném prostředí vhodném pro relaxaci, která nastane (požadované účinky se však mohou dostavit až po 5ti - 20ti dávkách). Zkušení uživatelé se ustalují na dávkách okolo 250 mg, které mají minimum vedlejších účinků. Účinky jsou podobné jako u jiných opiátů, většinou však mnohem slabší. Lehké bolesti hlavy, sucho v ústech, potíže při močení, nauzea. LD50 je 800 mg.
Kodein
je nejpoužívanější v přírodě se vyskytující narkotikum. Je dnes součástí
mnoha léků. Výhodou kodeinu je orální použití, protože se rychle vstřebává
z trávícího traktu a není tak snadno odbouráván játry jako morfin. Kromě
podkožní a orální aplikace je možná i intramuskulární, nikoli však nitrožilní
(může vést ke komplikacím - otok plic apod.). V organismu se mění v morfin,
test na opiáty tedy nemůže odhalit, jestli došlo k aplikaci kodeinu, morfinu,
nebo heroinu. Efekty se dostaví okolo deseti minut (na prázdný žaludek),
vrcholí asi po jedné hodině a odeznívají po 3 - 4 hod. (u vyšších dávek
po 4 - 6 hod.).
Může se objevit tolerance i návyk, abstinenční příznaky jsou minimální.
BROWN
Způsobí pocit tepla, těžkosti. Vymizí sexuální touha, hlad, bolest. Stupor, poruchy koncentrace, zvracení, zůžení zorniček, zácpa. Při vyšších dávkách chladná, namodralá kůže, pomalé dýchání, může dojít i k zástavě dechu.
Ti, co dlouho brali brown a poté využili otevření poměrů a přešli na heroin, tvrdí, že heroin je proti němu prd. Brown je vodný roztok alkaloidů morfinové báze, který nemá pevné složení, protože je to typická pouliční směska toho, co je zrovna po ruce. Výchozí látkou pro výrobu jsou léky obsahující kodein (Codein, Alnagon, Kodynal, Korynal, Ipecarin aj.). Hlavní složkou je hydrocodon, přítomen může být i dihydrocodein, codein, hydromorfin a morfin. Roztok má žlutou až tmavohnědou (podle obsahu hydrocodonu) barvu, aplikuje se intravenózně.
Závislost je fyzická i psychická s tendencí ke zvyšování dávky. Při dlouhodobém užívání jsou zorničky extrémně zůženy, vyskytuje se těžká zácpa, nepravidelná menstruace u žen, změny nálad.
V roce 1980 se v Kalifornii objevil syntetický "China White". Je to preparát asijského původu, osmdesátkrát účinnější než heroin. Špatně se dávkuje a dochází k úmrtím způsobeným ochrnutím dýchacího centra.
Hodně se též rozmohlo kouření cracku (crack je stimulant - viz. kokain), v poslední době ale jeho užívači přecházejí zpět na slabší a pohodlnější heroin. Možná i kvůli fámám o geneticky poškozených dětech, které se neprokázaly. Skutečností je, že matkám závislým na opiátech se mohou narodit mentálně retardované děti, stejně tak u kokainu a hlavně alkoholu.
PŮSOBENÍ: Nikotin je pyridin-N-metylpyrrolidin, tekutý alkaloid obsažený
v tabáku (Nicotiana tabacum). V rostlině je vázán na kyselinu jablečnou
nebo citrónovou, jeho množství dosahuje až 8%. Při kouření se uvolňuje
a přechází do kouře, vstřebává se sliznicemi zejm. trávícího a dýchacího
ústrojí. Přechází i do mateřského mléka, také přestup placentou na plod
se uznává. Nikotin je mitotický jed, postihující buněčné jádro, zvyšuje
dráždivost centrálního nervstva, pak je ochrnuje. 
V
menších dávkách rozmnožuje sekreci slin, žaludečních šťáv a potu. Po kouření
se zvyšuje cévní tonus se spasmy tepen a tepének na končetinách. U 80%
zdravých lidí po vykouření jediné cigarety klesá periferní krevní objem
o pětinu až o třetinu. Vasokontrikce dosahuje maxima 10 minut po kouření,
odeznívá po půl hodině. Dávka 60 mg nikotinu je spolehlivě smrtná do 10
minut a jejím účinkům nelze zabránit. Z cigarety se vstřebá 1 - 2 mg, z
doutníku až 10 mg. Smrt byla pozorována po 18 dýmkách, u jiného postiženého
po 40 cigaretách a 14 doutnících během 12 hodin. Škodlivost kouře závisí
též na způsobu vdechování a rychlosti kouření. Nelze pominout, že kouření
podporuje vznik žaludečních vředů a koliky, infarktu myokardu, rakoviny
plic atd. atd. Tabákový kouř kromě nikotinu obsahuje i pyridinové zásady,
kyanovodík, amoniak, kysličník uhelnatý, uhličitý, metan a sirovodík. Kyselá
netěkavá složka tabákového kouře obsahuje převážně kyselinu mléčnou, glykolovou,
jantarovou, malonovou, pyroslizovou, jablečnou aj. Prudká otrava nebývá
nebezpečná, projevuje se bolestí hlavy, bledostí, smrtelným potem, závratí,
nauseou a zvracením.
NÁVYK: Mechanismus návyku lze snadno vyložit dynamickým stereotypem
na základě souboru podmíněných reflexů z interoceptorů, ale převážně z
exteroceptorů. Složka psychosociální převládá nad složkou toxikomanickou.
Pravidlem při tabakismu je chronický zánět hrtanu, hltanu, průdušnice a
průdušek, dále nechutenství, střídání průjmů se zácpou a zvracením. Oběhový
systém se hlásí bušením srdce a nepravidelností tepu.
InTERviZe 1999 phuture.visions@usa.net