4. Psychotropní látky

4.1. Nootropní látky (chytré drogy) 4.2. SSRI antiddepresiva 4.3. Psychotropní látky jiných skupin

Psychotropní látky v této sekci jsou většinou drogy, které nějakým způsobem mění psychickou činnost. Často to jsou léky, které mají ve vysokých dávkách psychedelické, silně sedativní nebo stimulační účinky, tradičně ovšem nespadají do obvyklých kategorií. Tyto léky nejsou žádnou okrajovou záležitostí. Právě ony prášky na spaní, proti bolesti a depresím tvoří neviditelnou základnu pyramidy drogové závislosti.

4.1. Nootropní látky

4.1.1. Piracetam 4.1.2. DMAE, cholin, lecitin 4.1.3. Hydergin, sulbutiamin 4.1.4. Vasopressin 4.1.5. L-fenylalanin 4.1.6. Pemolin

Též nazývané "smart drugs", chytré drogy, drogy informačního věku se začaly zneužívat asi na počátku 80. let. Pomáhaly srovnat mozkovou činnost po dlouhých parties bez spánku, případně zorganizovat mozkovou činnost rozházenou extasy a marihuanou. V devadesátých letech jsou spojeny též s vlnou RAVE hudby a se snahou dotyčných lidí vybičovat kreativní a intelektuální schopnosti mozku: ".. jako bych se celou tu dobu před tím díval do světa přes špinavé sklo, které najednou někdo umyl." Jsou k dostání v lékárnách, volně, nebo na lékařský předpis. V některých zemích jsou bohatě inzerovány např. na školách a rodiče je dětem nutí před zkouškami, aby se více naučily. Paradoxem však je, že testy těchto látek na pokusných skupinách nikdy zvláštní zlepšení mozkové činnosti neprokázaly. Nootropní látky je nová skupina farmak, která působí příznivě na proces učení a paměti a na kvalitativní poruchy vědomí. Nejde o stimulaci ve smyslu, jakým účinkují psychostimulancia, ale spíše o normalizaci činnosti buněk CNS zlepšením metabolismu glukózy, aktivací syntézy ATP, ADP aj. To zvyšuje odolnost buněk k hypoxii a urychluje jejich restituci po poškození. Nezdá se, že by působily velké změny ve zdravém organismu. Většinou nejsou toxické a berou se dlouhodobě, mohou ale způsobit nespavost, nevolnost, útlum, deprese. Obecně by je neměli brát lidé s vysokým krevním tlakem a srdečními problémy a se sklony k psychóze (tj. i k depresím).

4.1.1. Piracetam

Kalicor, Nootropil, Cerebroforte, Encefalux, Psychotron, Stimucortex, UCB-6215

Je kognitivní posilovač při nedostatku kyslíku, používá se k léčbě senilní demence, závratí, alkoholismu apod. Zlepšuje paměť, podporuje výměnu informací mezi levou a pravou mozkovou hemisférou (považováno za kreativitu). Celkově zlepšuje metabolismus šedé mozkové kůry (prokrvení, spotřeba glukózy) a dá se považovat za CNS stimulant - člověk je aktivnější, bystřejší, více se směje. Zlepšuje sexuální prožitek. Subjektivně působí pocity pročištění mozku, zostření vnímání apod. Má regenerační efekt. Piracetam, vyvinutý UCB Laboratories v Belgii (2-oxo-pyrrolidin acetamid) je GABA analog (gamma-amino-butyricové kyseliny, což je mozkový neurotransmiter), přes GABAergní systém však nepůsobí, je tudíž podstatná spíše jeho podobnost pyroglutamátu (2-oxo-pyrrolidin karboxylová kyselina). Pro zneužívání se bere 2400 - 4800 mg denně ve třech dávkách (v lékařském použití mnohem méně). Probuzení na začátku však vyžaduje 4 až 8 g. Efekty se dostaví po 30 - 60 minutách. Jeho efekt zvyšuje požití DMAE, cholinu, centrofenoxinu nebo hyderginu. Pravděpodobně totiž zvyšuje spotřebu acetylcholinu, který je potřeba doplnit. V dnešní době lze u nás v lékárnách dostat i bez přepisu Kalicor (30 kapslí po 400 mg za 45 Kč).

4.1.2. DMAE, cholin, lecitin

DMAE je dimetylaminoetanol, stimulující produkci cholinu v mozku. Cholin (trimetylaminoetanol) podporuje produkci acetylcholinu, hlavniho mozkového neurotransmiteru. Vyskytuje se v různých solích, včetně fosfatidyl cholinu, který je aktivní složkou lecitinu a pomáhá též při poruchách metabolismu. Acetylcholin zvyšuje inteligenci, usnadňuje učení, zlepšuje paměx a vůbec náladu a vitalitu. Berou se různé dávky, např. 3 g cholinu denně ve třech dávkách, nebo gram DMAE stejným způsobem (efekt se dostaví po dvou týdnech, při vyšších dávkách dříve), plus 500-1000 mg vitamínu B-5 pro podporu přeměny cholinu na acetylcholin (B-5 je kyselina pantotenová - lze nalézt v multivitamínech, SEMTEXU..., stačí i její vápníková sůl, calcium pantothenate).

4.1.3. Hydergin, sulbutiamin (Arcalion)

Hydergin má být ta pravá "chytrá pilulka". Zabraňuje poškození mozkových buněk (např. volnými radikály) a léčí, pokud již k poškození došlo. Zvyšuje mentální schopnosti a zpomaluje procesy stárnutí, zlepšuje metabolismus mozku a zvyšuje produkci dopaminu. Imituje látku zvanou faktor nervového růstu, díky které rostou dendrity - informační vlákna (pozorováno jako efekt učení). Hydergin produkuje firma Sandoz, kde jej v ergotech objevil kdo jiný než A. Hofmann. Dávky jsou 9 - 12 mg denně. Je i ve vysokých dávkách netoxický, zpočátku ale způsobuje nevolnost. Efekty se projeví za několik týdnů či měsíců. Sulbutiamin je podobný hyderginu, ale lepší. 2 x 200 mg denně po 20 dní, více jak 600 mg způsobuje bolesti hlavy.

4.1.4. Vasopressin (Diapid)

Je přirozený mozkový hormon zajišťující pozornost, koncentraci, paměť a vybavování. Usnadňuje učení a je dobrý se při zkouškách. Produkci vasopressinu snižují látky jako kokain, LSD a amfetaminy. Používá se jako sprej do nosu, 2 - 4 vstřiky 2 - 3 x denně. Působí ihned. Občas způsobuje nepříjemné vedlejší účinky včetně tečení krve z nosu a bolesti.

4.1.5. L-fenylalanin

Se přeměňuje v tyrosin, prekurzor k tvorbě noradrenalinu a dopaminu v mozku. Tím se zvyšuje aktivita snižuje potřeba spánku. Bere se 500 - 1000 mg spolu s 1 g vitamínu C a 30 - 50 mg B6. Dobrá kombinace je též 500 mg L-fenylalaninu s 350 mg DMAE třikrát denně + multivitamín. Nesmí se používat s MAO inhibitory či při vysokém tlaku.

4.1.6. Pemolin (2-imino-5-fenyl-4-oxazolidinon)

Pemolin používali během druhé světové války američtí a britští letci k udržení pozornosti během dlouhotrvajících náletů. Na rozdíl od amfetamínů, používaných nacistickou armádou, se u pemolinu neobjevují po požití vážnější negativní příznaky (u němckých letců byly po požití amfetaminů shledávány příznaky silného srdečního stresu, vysychání sliznic, křeče mimického svlastva apod.). V dávce od 20 do 50 mg (orálně) se dostavuje silně tonizační účinek na lidskou psychiku, v kombinaci s některými testosterony, strichninem a přípravky z yohimbe se používá jako lék na impotenci a konečně jeho sloučenina s hořčíkem je součástí léčiv zpomalující nástup stařecké senility, zlepšující paměť a působící jako účinné afrodisiakum.

 

Kromě uvedených jsou další známé preparáty meclofenoxát (Lucidril), piritonol (Enerbol, Encephabol), naftidrofuril (Dusodril), DHEA (dehydroepiandrosteron), hydergin, sulbutiamin (Arcalion), vinpocetin (Cavinton), deprenyl (Eldepryl), žen-šen apod.

 

4.2. SSRI antidepresiva

4.2.1. Fluoxetin (Prozac) 4.2.2. Fluvoxamin

Patří sem prozac, paxil, zoloft. Jsou to tzv. serotonin reuptake inhibitors, léky, jež normalizují stav serotoninu a dopaminu v mozku. Psychickou energii a dobrou náladu, nebo naopak depresivní stavy ovlivňuje právě hladina serotoninu v mozku; Serotonin a dopamin jsou hlavní mozkové neurotransmittery. SSRI se používají se na léčbu depresí.

4.2.1. Fluoxetin (Prozac)

Prozac, droga, na které jede půl Ameriky, byla Timothym Learym označena jako LSD 90. let. Je to atypický SSRI, netlumí myšlenkové pochody, naopak někdy vede k subhalucinacím, způsobuje nespavost a někdy bolesti hlavy. Proti typickým přípravkům, jako je fluvoxamin má více vedlejších účinků. Předpokládá se, že účinkuje zvášením dopaminové neurotransmise přes nepřímou stimulaci serotoninových 5-HT2A receptorů.

Dá se koupit v lékárnách, ovšem je u nás velmi drahý (asi 1000 Kč za 30 dávek).

4.2.2. Fluvoxamin

Fluvoxamin je typický serotonin reuptake blocker, takže navozuje spánek, zpomaluje myšlenkové pochody, snižuje agresivitu, tlumí bolesti hlavy, snižuje reakci na stres. Způsobuje emoční indiferenci, tlumí všechna citová hnutí, včetně lásky. Je to úspěšný přípravek firmy Duphar, odzkoušený časem. Používá se v hojné míře k normalizaci nepřijemných účinků Fluoxetinu. Nespavost a bolesti hlavy navozené 20 mg Fluoxetinu lze redukovat použitím 100 mg Fluvoxaminu. Pravděpodobně stimuluje 5-HT serotoninové receptory. Je to velmi lehký halucinogen.

 

4.3. Psychotropní látky jiných skupin

4.3.1. Barbituráty 4.3.2. Nebarbiturátová hypnotika 4.3.3. Běžná analgetika obsahující fenacetin 4.3.4. Neuroleptika 4.3.5. Trankvilizéry 4.3.6. Silná analgetika 4.3.7. Methadonová skupina 4.3.8. Těkavé látky 4.3.9. Kysličník dusný 4.3.10. Poppers (izopentylnitrit) 4.3.11. GHB

Některé léky, jako barbituráty, analgetika, neuroleptika, antidepresiva, trankvilizéry apod. mohou také vyvolat pozměněné psychické stavy. Často je používají osoby závislé na jiných drogách pro modifikaci rauše či zmírňování odvykacích příznaků.

4.3.1. Barbituráty

Jsou rozšířeny hlavně jako hypnotika. Působí také v bdělém stavu ke tlumení působení nepříznivých zevních vlivů nebo tělesných pocitů.

4.3.2. Nebarbiturátová hypnotika

Přemůže-li se jejich tlumivý účinek, mají dráždivý a euforizační výsledek, a to zvláště po vysokých dávkách. Poté zase dochází ke spavosti.

4.3.3. Běžná analgetika obsahující fenacetin

U mnoha osob vyvolávají euforii. Způsobují hnědožluté až našedlé zabarvení kůže.

4.3.4. Neuroleptika

Je to nejstarší a také největší skupina psychofarmak. Jejich hlavním účelem je léčba psychóz, tedy "integrace psychiky". Antipsychotické působení, zejména u schizofrenních psychóz, je prověřeno nesčetnými dvojitě slepými (double-blind) studiemi. Zde se většinou používají k odstranění nepříjemných příznaků intoxikace jinými drogami. Tak postupují zkušení závislí. Neužívají se běžně, avšak děti a mládež, která chce zažít psychické změny, polyká i tato léčiva. Neuroleptický syndrom, vyvolaný těmito látkami je směsí účinků žádoucích a nežádoucích: je to stav jisté lhostejnosti k podnětům ze zevního prostředí i ke stimulům přicházejícím z organismu, který je zpravidla provázen nechutí k pohybu, snížením iniciativy a extrapyramidovým syndromem. Nežádoucím účinkem (zneužívaným) je též vznik organického psychosyndromu s kvalitativní poruchou vědomí (delirantní stav). Nejrozšířenější chlorpromazin (Largactil, Plegomazin, Chlorazin) byl objeven v roce 1950 Charpentierem v laboratořích firmy Specia (Francie); má biologický poločas 30 h, dávka při akutním stavu 100 mg. Thioridazin funguje podobně, Chlorprothixen 9 h, 44 mg, Perfenazin 9 h, 9 mg, Haloperidol 20 h, 2 mg. Měla by se dodržovat zásada monoterapie, tj. užívat pouze jeden preparát. Neuroleptika se navzájem nepotencují.

4.3.5. Trankvilizéry

Anxiolytika, antifobika Jsou předurčený ke (zne)užívání, poněvadž snižují strach, uvolňují, snižují vliv nepříjemných vnějších zásahů. Staly se téměř farmaky všedního dne, jelikož místo neuróz jsou jimi potlačovány i běžné přirozeně vzniklé psychické stavy. Jako vedlejší účinek vždy ve větší či menší míře ovlivňují vigilitu, proto pod jejich vlivem nelze konat práce vyžadující soustředěnou pozornost. Původně to byly hlavně propandioly (Meprobamat), nyní většinou deriváty benzodiazepinu (Diazepam - Valium, chlordiazepoxid - Librium: účinek přes 24 h, Oxazepam, tofizopam, bromazepam: méně než 12 h, Nitrazepam, flunitrazepam - Rohypnol, alprazolam: 12 - 24 h apod.). Účinky při delším požívání klesají. Jsou nebezpečné, mohou vytvořit i těžkou závislost s abstinenčními syndromy včetně epileptických paroxysmů. S alkoholem mohou vyvolat mimořádné stavy.

4.3.6. Silná analgetika

Jde např. o Tilidin (Valoron), blízký phencyclidinu, deriváty dihydromorfinu, dihydrokodeinu a morfinanové deriváty, benzomorfany (Fortral) i látky obsahující pethidinovou skupinu (Dolantin).

4.3.7. Methadonová skupina

Tyto látky jsou určeny hlavně k potlačování odvykacích příznaků při vysazení opiátů. Mají nahradit používanou drogu a pak se má dávka snižovat, až bude osoba zbavena závislosti. Fentanyl, 80x až 400x silnější než morfin se začíná rozmáhat v USA, u nás nezletilí berou Trifenidyl, který ve velké dávce působí jako halucinogen, je ale schopen vyvolat i vážnou otravu. Methadon, 1-metyl-4-oxo-3,3-difenhexyl účinkuje centrálně podobně jako morfin, ale je silnější a méně hypnotický. Nejvyšší jednotlivá dávka perorálně a podkožně 20 mg, terapeutická dávka je 2 až 10x nižší.

4.3.8. Těkavé látky

Bývají to výpary toluenu, éteru, benzínu, chloroformu, trichloretylénu (Narcogen), tetrachlórmetanu v různých čistících prostředcích a lepidlech. Inhalace se vyhledává buď pro euforizující působení, nebo pro komplex příznaků obluzeného vědomí - iluze, halucinace, změny nálady, jenž se dostavuje po inhalaci trvající i desítky minut. Vcelku lze "sniffing", inhalaci těkavých rozpustidel a výparů lepidel umělých hmot považovat za zábavu převážně mladistvých. Účinek trvá 30 - 45 min po skončení čichání. U 130 lidí vyšetřovaných během dvou let nebyly zjištěny žádné hrubé změny EEG a jaterních funkcí, ani v krevním obrazu. Pokud sniffer přestává čichat, jakmile se cítí pod vlivem drogy, je tato forma používání psychotropních látek relativně bezpečná (ovšem vyvolává návyk!). V praxi ale smotek nasycený čichanou látkou zůstane ležet na nose i ústech dotyčného ve stavu těžké opojenosti (nebo i v igelitovém sáčku přetaženém přes hlavu) a nastává smrt následkem ochrnutí dýchacího centra.

4.3.9. Kysličník dusný

Oxid dusný, rajský plyn (N2O) je nejedovatý, nehořlavý a nevýbušný plyn nasládlé chuti. Jeho anestezující účinek objevil Humprey Davy r. 1799. Je to prostředek celkového znecitlivění. Je-li podáván sám, působí cyanózu a hlubokou narkózu, která by vyústila v udušení. Používá se proto vždy ve směsi s kyslíkem. Po zastavení přívodu N2O se citlivost velmi rychle vrací. Vylučuje se z organismu nezměněn. Během narkózy rajským plynem se obvykle popisují vjemy zvonění v uších, nezřídka vyvolává vzpomínkové klamy.

4.3.10. Izopentylnitrit (izoamylnitrit)

Poppers, Popers, Fun love

Toto farmakum, působící rozšíření cév, se předepisuje pacientům s angínou pectoris a některými druhy astmatických potíží pro odstranění akutních bolestivých stavů. Je distribuováno v malých skleněných lahvičkách; aplikační formou je inhalace (obvykle 0.2 ml což se provádí tak, že se lahvička přiloží k nosní dírce a konzument se zhuboka nadechne (asi 5 až 6 sekund), pak ještě jednou u druhé nosní dírky). Fyziologický efekt spočívá v mírném uvolnění svalstva a navození týchž pocitů, jaké vyvolává rajský plyn. Vynikající je kombinace s marihuanou. Při používání je lepší sedět než stát. Kontraindikace: snižuje krevní tlak, u osob s nízkým tlakem se mohou objevit bolesti hlavy, srdeční slabost. Obvykle se však negativní příznaky nevyskytují. Je používán také jako afrodiziakum (především homosexuály) a dá se sehnat v sexshopech. Ve francii stojí jedna lahvička okolo 100 franků.

4.3.11. GHB

gama-hydroxybutyrát

Před časem se mě ptal přítel: "Už jsi slyšel o GHB? Hit loňského léta, už na to zemřelo spousta lidí!" Ukazuje to na obecnou dezinformovanost o této relativně nové droze. GHB je anestetikum, dříve používané v širokém spektru léčby, od pomoci při porodu přes insomnii a narkolepsii (poruchy spánku), po léčbu závislých na alkoholu. V 80. letech si ji oblíbili kulturisté a začala být také používána jako rekreační droga, nabízející příjemný pocit lehkosti, podobný alkoholu, avšak bez kocoviny a se silnými prosexuálními stimuly. Působí jako afrodisiakum převážně díky uvolnění a ztrátě obav, zejména u žen prohlubuje a prodlužuje orgasmus, je však težší a delší jej dosáhnout. Relaxace, klid, citlivost, lehká euforie, tendence verbalizovat, příjemná otupělost, žádné dojezdy a kocovina. Není radno řídit automobil nebo vykonávat jinou činnost vyžadující pozornost při intoxikaci GHB!

PŮSOBENÍ: Účinek se dostaví za 5 - 20 minut a trvá 1.5 - 3 hodiny a je silně závislý na dávce. Ta se pohybuje od 0.75 g do 1.5 g, 2.5 g stačí na navození spánku, anestetická dávka je 4 - 5 g. Malé zvýšení dávky může mnohokrát zintenzivnit efekt; vysoká dávka většinou navodí spánek. GHB je nebezpečná svou schopností vytvářet psychický návyk, protože produkuje skutečně příjemné stavy. Koho přitahují trankvilizéry nebo alkohol, měl by si dát pozor, jelikož netoxicita látky vybízí k opakovaným intoxikacím mnohokrát denně a v nekontrolovaných dávkách. V uplynulých 30. letech byly lékařské zprávy o GHB velmi pozitivní, popisující ji jako bezpečnou látku nez negativních účinků při dlouhodobém užívání, naprosto netoxickou a bez vážnějších vedlejších účinků. Na přelomu 90. let však americký úřad FDA oznámil sérii "otrav" spojených s GHB a látka byla brzy zakázána. GHB může být skutečně nebezpečná, hlavně pro epileptiky, ve vysokých dávkách a v kombinaci s dalšími drogami, zejména alkoholem a sedativy vůbec! Mohou se dostavit komatózní stavy, svalové třesy a křeče, težká otupělost, nebo bezvědomý spánek. Žádné úmrtí však není známo a postižení mají velkou pravděpodobnost, že se zotaví bez následků. Terapeutický spánkový program, při kterém se aplikovalo 6 - 8 g denně po dobu 8 - 10 dní neprokázal žádné vedlejší účinky.

ghb.gif (9646 bytes)CHEMIE: GHB je látka vyskytující se přirozeně v mozku, v nejvyšší míře v hypothalamu a bazálních gangliích. Dala by se charakterizovat jako  neurotransmitter, i když nesplňuje všechny podmínky pro toto označení. V každém případě je to metabolit a prekurzor GABA (gama-amino-butyrická kyselina, gama-aminobutyrát). První ji syntetizoval H. Laborit v 60. letech, když zkoumal účinky GABA. GHB dočasně blokuje uvolňování dopaminu v mozku, což vede k jeho zvýšené zásobě. Po odeznění účinků drogy se dopamin uvolní nárazově a patrně způsobuje efekt náhlého probuzení ze spánku po GHB. Často to vede k aplikaci další dávky. GHB stimuluje produkci růstového hormonu a acetylcholinu.


InTERviZe 1999    phuture.visions@usa.net